Filipíny se staly první zemí na světě, která vyhlásila stav energetické nouze. Dramatický nárůst cen nafty a benzinu způsobil, že mnoho lidí nemá jinou možnost než přesunout se pěšky. Město Quezon City, největší a nejlidnatější filipínská metropole, se stalo místem každodenního přílivu lidí, kteří pěšími protesty blokují dopravu. Každé ráno lidé zabírají dva pruhy na Commonwealth Avenue, silnici, která je dlouhá přes 12 kilometrů. Negativní dopad má energetická krize zejména na rozpočet domácností, které se potýkají s výrazně vyššími výdaji za palivo. Pro mnohé obyvatele je situace neúnosná a ovlivňuje jejich pracovní život, kdy přicházejí pozdě do zaměstnání nebo se do něj vůbec nedostanou.
Prezidentská kancelář vyhlásila stav národní energetické nouze kvůli konfliktu v oblasti Perského zálivu, který ohrožuje dodávky energií. Ke krizi přispěly útoky Spojených států a Izraele na Írán, které narušily strategickou přepravu ropy přes Hormuzský průliv. Tento průliv je kritickým bodem pro světové dodávky, skrze něj proudí pětina světové surové ropy.
Dopravci, včetně řidičů populárních jeepney, vyjádřili frustraci, uspořádali dvoudenní protest a požadují vládní akce jako zrušení daní z pohonných hmot. Vláda však nabízí finanční kompenzaci, která je veřejností považována za nedostatečnou. Jako krátkodobé řešení slíbil prezident Ferdinand Marcos Jr. navýšení ropných rezerv, což má zajistit zásoby na 45 dnů. Jak Filipíny, tak i další země jihovýchodní Asie, se potýkají s nejistotou pohonných hmot v návaznosti na omezené dodávky z Blízkého východu a hledají nové strategické přístupy ke stabilizaci situace. Očekává se, že další vývoj bude vyžadovat rychlé a efektivní zásahy, které budou schopny zmírnit dopady na každodenní život obyvatel.
